Zmrtvýchvstání?

Nejsem moc na symboly. Ale teď jsem si uvědomil, že se blíží Velikonoce a to v křesťanství znamená největší svátek. Zmrtvýchvstání. Bude mít tento svátek a sepsání tohoto článku nějaké spojení? Pochybuju, ale opravdu jsem neplánoval tento název ani jsem neměl v plánu sepsat článek v tomto čase. Uvědomil jsem si to až po sepsání. 🙂

Ale dost symbolů a toho co mohou znamenat. Je to více než rok a půl. Rok a půl! A mě to přijde jako maximálně několik měsíců co jsem zde napsal poslední příspěvek. Vzpomínám na ty mé plány, které jsem s blogem a Cindy měl. A moc se mi toho za tu dobu nepodařilo. Nevím jak to máte vy ostatní, ale když se trochu zamyslím nad tou dobou co jsem zde nebyl, bylo to se mnou a mou „zálibou“ jako na houpačce. Chvílema mám pocit, že bez toho být submisivní, sloužit někomu a být v latexu nemůžu žít a můj život bez toho postrádá smysl. Pak mám dlouhá období kdy si na latex a BDSM vzpomenu jen zřídka a připadám si, jak jen jsem mohl být takový, že se mi to celé líbilo. Připadá mi celé to snažení jako ztráta času a vlastně i peněz.

Potkal jsem pár zajímavých lidí online, a zase je v podstatě ztratil. Pořídil si několik hraček, abych je využíval jen výjimečně. A tak se motám stále v kruhu. Ale nechci si tady nějak stěžovat. Možná se trochu svěřit. I když nevím kolik lidí si toto ještě přečte, přeci jen po takové době… schválně mi do komentářů napište, jestli máte radost, že je tady zase nějaká aktivita a jestli jste jedni z našich starších čtenářů.

Chtěl jsem tu dobu co nebudu psát využít a najít si nějakou múzu, nebo motivaci pro další tvorbu. Ať už povídek, nebo třeba i nějakých popisů mých zážitků. Inu povedlo se jen částečně.

První Pán

Ano, chvilku jsem jako Cindy měla Pána. Jsem na ženy, ale v online prostředí mi muž jako dominant nevadí. Možná nakonec i v reálu by mi nevadil, ale tam bych více brala alespoň dominantní pár. Bylo to celé jen online. Bylo to pro mě náročné, skončilo to rychle, ale ráda na to celé vzpomínám doteď. Ano, nebylo to dokonalé, ale ten pocit, že jsem byla ovládaná byl prostě úžasný. Trvalo to asi jen necelý měsíc, ale bylo to něco co jsem si vždy jako Cindy představovala. Psal si se mnou, měla jsem úkoly a musela mu posílat videa a fotky jako důkazy. Musela jsem nosit pás cudnosti, a dámské spodní prádlo. Nonstop. Jeden víkend jsem musela být dokonce oblečená jako Cindy. Takže včetně prsou, silonek a minisukně. Byl na mě velmi přísný, ale já si to zasloužila. Dokonce jsem musela trénovat i svůj holčičí hlas. Nebylo to jen o erotice, měla jsem pocit, že do mě vidí. Musela jsem cvičit a pečovat o sebe, chtěl, ale abych i posluhovala manželce. Možná proto, Darkmína proti tomu nic neměla. 🙂

Bohužel, bylo to čím dál více časově náročné a práce a rodina si v tu dobu začala žádat více času a tak to celé nabralo rychlý konec. Bylo to pro mě těžké, ale jsem ráda za tu zkušenost. Od té doby jsem si pořídila docela dost kalhotek a dámské spodní prádlo nosím poměrně pravidelně. Nemůžu říct denně, ale téměř ano.

Druhý Pán a skvělá parta

Nedlouho potom přišel druhý Pán. Samozřejmě opět online. I když tady bych, řekl, že si na Pána spíš hrál. Ale dalo se s ním dobře psát. Vyžadoval však opět rychle odpovídání a téměř neustále být online a odepisovat. Přeháním samozřejmě, ale to celé tomu nakonec uškodilo. Ale díky němu jsem poznala další „holky“ a ty byli super. Hodně jsme si psali a poznala jsem tak několik dalších lidí, které to v podstatě mají podobně jako já. Zjistila jsem, že v tom nejsem sama. Samozřejmě, každá z nás to měla doma trochu jinak, ale ve výsledku podobně. Zde nakonec přišlo moje období „útlumu“ kdy jsem měla jiné zájmy, chtěla se zaměřit na jiné koníčky a holky jsem tak zanedbávala. A postupně se naše parta rozpadla.

Návrat k povídkám

Koncem minulého roku jsem si našla skvělou holku na psaní příběhů na amatérech. Byla to vlastně pro mě první žena, se kterou jsme si takto více psala. Řekla bych, že jsme si skvěle rozuměli. Dokonce jsem se i platonicky zamilovala. A chovala se úplně jak nějaký poblázněný puberťák. Nevnímala jsem okolí a jen čekala až se mi od ní opět objeví zpráva. A bylo jedno jestli to byla zpráva ohledně soukromí, nebo ohledně příběhu. Miloval jsem její zvrhlé nápady. Nikdy jsem nepoznal, ženu která by měla tak podobné „úchylky“ jako já. Myslím, že tam samozřejmě hodně pomohl ten online prostor. V reálu si myslím, že bychom si možná tak nerozuměli, hlavně bychom o těchto svých choutkách nikdy nevěděli. Pak ale přišly Vánoce, hektický začátek roku u nás obou a opět odcizení a čím dál méně zpráv.

Rok 2026 a co dál?

Začátkem roku 2026 se pro mě stala, ale asi můj největší krok do neznáma. Domluvila jsem si online lekci s profi dominou. Popravdě mám z toho celého rozporuplné pocity. Ne, nebylo to dominou. Ta byla skvělá. Krásně se mi s ní povídalo. Tam asi všechny mé rozporuplné pocity plynou z toho, že to bylo pouze online. Být to reálná lekce, tak jediné negativum by nejspíše plynulo z mé trémy a z toho že jsem nejspíše velký škrt a přemýšlím jestli tím „nekradu“ finance své rodině. I tak, ale čím dál tím více přemýšlím nad reálnou lekcí a pokud se mi podaří našetřit finance a domluvit se s Lady, tak do toho půjdu. Jestli to bude letos? Nevím, ale můžu v to doufat. Od té doby, ale jsem častěji v latexu. Už jsem několikrát měl přes víkend latexové legíny pod civilním oblečením. Ano, v létě to tak snadné nebude, ale proto si užívám počasí dokud to jde.

První kvartál roku 2026 je pryč. A já se rozhodl opět něco sem napsat. Nevím proč, jaký to má mít smysl. Možná jen vám říct to, že pořád žiju. Pořád mezi vámi běhám a posouvám se v mé zvláštní zálibě, která je mou součástí, jen velmi pomalu. Ale pořád to jsou krůčky.

A co to celé znamená pro vás? To popravdě netuším.

Bude to tady aktivnější? Doufám.

Boudou další povídky a pokračování? Uvidíme, pár nápadů mám. Možná to budou jen kratší jednorázové povídky, ale uvidíme.

Pokud vás zajímá cokoliv dalšího, klidně se zeptejte v komentářích. Třeba mi to pomůže vytvořit další příspěvek. 😉

Díky každému, kdo dočetl až sem!