Musím se s vámi podělit o svůj zážitek z této knihy, protože je vážně skvělá. Takže pokud máte rádi erotické romány, určitě neváhejte a knihu si přečtěte.
Autorkou knihy je Robin Schoneová.
Anotace:
Elizabeth Petreová, manželka britského ministra financí a dcera předsedy vlády, vychovala dva syny, přesto ve svých třiatřiceti letech pouze jednou okusila, jak chutná opravdový polibek. Trápí ji, že nikdy nepoznala milenecké laskání a je svému nevěrnému muži lhostejná, a proto se odhodlá k odvážnému činu. Navštíví lorda Ramiela Safyrea, levobočka arabského šejka a anglické hraběnky – muže, jenž proslul svými milostnými zkušenostmi a nemá nouzi o ženy, ovšem ve vysokých kruzích je pro svůj původ považován za bílou vránu. Elizabeth ho požádá, aby ji naučil probudit v manželovi vášeň. Ve chvíli, kdy Ramiel na její návrh přikývne, ani jeden z nich netuší, co bude následovat…
Jak jsem psala už na začátku, kniha mě vážně bavila, také proto, že děj knihy se odehrává v roce 1886 (mám raději knihy s historickou tématikou než knihy z přítomnosti) a i kvůli hlavním postavám a vlastně i trochu detektivní zápletce. A samozřejmě i erotice, v některých knihách mi to celkem vadí, ale k této se to přímo hodilo.
K příběhu:
Elizabeth Petreová je manželka britského ministra financí, který jí však přehlíží a raději si najde milenku, nebo alespoň takhle se to přímo dostane k Elizabeth. A ona sama říká, že u manžela je až na čtvrtém místě, před ní je politika, milenka a jejich dva synové. Ráda by také někdy byla na prvním místě a tak ji napadne, že by se měla naučit, jak správně manžela uspokojit. A proto požádá o pomoc lorda Ramiela Safyrea, levobočka arabského šejka a anglické hraběnky, který je proslulý svými milostnými zkušenostmi. Lord Ramiel ze začátku nesouhlasí, ale nakonec svolí, že bude Elizabeth doučovat v otázce lásky a sexu. Ke svým lekcím použijí knihu Vonné zahrady šejka Nefzáwího, která je vlastně takový návod na spokojený sexuální život.
Už po pár kapitolách bylo poznat, že lord Ramiel po Elizabeth silně touží. I ona tuto touhu cítí, ale nechce si jí přiznat. O těchto lekcích se však dozví její manžel, který to nechce nechat jen tak být a ještě když se s ním chce nechat Elizabeth rozvést, vždyť to by mohlo poškodit jeho politickou kariéru. Vyhrožuje jí, že ji nechá zavřít do ústavu pro choromyslné, prý podle něho trpí nymfománií (v té době to brali jako psychickou poruchu) a nechá si syny ve své péči, to Elizabeth nehodlá přijmout.
A když se jí někdo pokusí zabít, to už je totálně vyděšená a hledá pomoc u lorda Safyrea, který se svými city k ní vůbec netají. A ona nezaváhá a pokračuje dál v lekcích, které jsou nyní více praktické. Elizabeth je konečně šťastná, po boku manžela takové štěstí nikdy nepoznala, tak se mu neváhá celá poddat. Jenže v tu chvíli zasáhne další šílená rána a to, že se někdo pokusí zabít její syny a to už je poslední kapka.
Elizabeth chce konfrontovat svého manžela, jenže ho přistihne ve velmi kompromitující situaci a zjišťuje kdo je jeho „milenka“. Nemůže uvěřit svým očím a je totálně znechucená.
A kdo se tedy pokusil Elizabeth a její syny zabít? A proč?
Cituji:
„Zazvoním, aby nám přinesli šampaňské.“
Dech se jí zadrhl v hrdle. „A pak?“
„Dopřeji vám sprchu. Potom vás olížu a zasvětím do jedenadvacáté polohy, rukúd al air v níž se muž podobá hřebci. A vy si osedláte mé boky a budete zvedat své tělo a napichovat ho na kamara, můj penis, dokud nedosáhnete vrcholu a nebudete křičet, znovu a znovu.“
Konec citace
Postava Elizabeth byla taková milá a milující, neměla zrovna na růžích ustláno. Naštěstí měla dva milující syny, ale ke štěstí jí zkrátka chyběla manželova láska, ale ten jí bohužel dával jinde.
Postava lorda Ramiela byla sympatická, velmi mě bavil a líbilo se mi, jak s Elizabeth vždycky vedli slovní souboje při lekcích. Je to zkrátka takový typ muže, po kterých ženy vzdychají touhou.
Zjištění, s kým se Edward Petre miliskuje je vážně drsný, ale ještě drsnější je to, kdo chtěl ublížit Elizabeth a jejím synům. To bylo vážně krutý.
Erotické scény se mi líbily, byly vážně vzrušující a také se mi líbila obálka knihy (mám vydání z roku 2016) a ještě se mi líbilo, že při lekcích používali pojmenování, ať už to byly polohy nebo ostatní věci arabská slova.
Reply