Služba u Lady Raven – Kapitola 15

Kapitola 15

Lolla (Maggie)

Poté co jsme byly správně nastrojené odvedl nás pan B. ze sklepních prostor do přízemí. Rovnou nás zavedl do kuchyně, kdy již byla paní B.

„Dobrý den, Paní.“ pozdravili jsme jí. Paní se na nás usmála a pokračovala v práci.

„Potom co budete připravené, vaše první zastávka bude kuchyně. Musíte připravit snídani pro Paní a pro nás. Snídaně se podává přesně v 7 hodin, ne že se opozdíte. Každé ráno se od vás bude očekávat, že budete pomáhat mé ženě snídani připravit. Možná časem to bude celé na vás.“ Řekl pan Broocks a dodal „Pojďte za mnou, ukážu vám kde je jídelna.“

Po cestě nám ještě dovysvětloval co vše má být vždy připravené ke snídani, pokud Paní neřekne jinak.

„Když budete mít vše připravené, budete čekat každý v jednom z rohů a pokud bude potřeba, budete dolívat či jinak sloužit podle našich požadavků. Vy sami se smíte najíst, až dojíme a vy sklidíte ze stolů. Je to jasné?“

„Dobře.“ Přikývl pan B. když viděl, že jsme obě souhlasily. „Teď běžte pomoc mojí ženě s přípravou snídaně. Po snídani vám vysvětlím co bude dál.“

Šly jsme zpět do kuchyně, zatímco pan Broocks si sedl v jídelně a začal si číst noviny.

Paní Broocksová nás přivítala v kuchyni, ukázala nám kde co je a pak nám říkala co je ještě potřeba připravit. Netrvalo dlouho a mohli jsme servírovat. Jelikož ani já ani Bambi jsme toho moc o stolování nevěděli, byl z nás především pan Broocks, velmi nešťastný.

„To by stačilo!“ řekl naštvaně. Lekla jsem se tak, že jsem rozlila čaj. „To není možný. Nechte toho a jděte do kouta a pozorně koukejte, jak to má vypadat. Moje žena vám to ukáže. Po snídani to budete oba trénovat po dohledem mé ženy až do oběda. Tam se přesvědčím co se za tu dobu dokážete naučit.“ Pak ještě dodal. „Oba navíc dostáváte 10 trestných bodů.“

S Bambi jsme se na sebe přes místnost podívaly. Panu B. to samozřejmě neuniklo. „Ach, já vám zapomněl říct o bodovém systému. Je to prosté, za každý řádně splněný úkol, můžete, ale také nemusíte, dostat bonusové body. Kolik, to záleží na zadavateli. Za neuposlechnutí, nemotornost, či nesplnění úkolu, vám naopak mohou být přiděleny mínusové body. Kolik, to také určuje zadavatel.“ Na chvíli se odmlčel.

„Mínusové a plusové body se však navzájem neovlivňují.“ Pokračoval pan Broocks dál ve vysvětlování. „To znamená, že pokud se budete chovat dál jak nemehla, dostanete více mínusových bodů, těch se ale nezbavíte tím, že se vám povede dostat nějaké plusové body. Řekněme, že se vám v poledne povede servírování na jedničku a já bych se rozhodl vám udělit 10 plusových bodů. To však nebude znamenat, že máte 0 bodů. Nene, budete mít 10 trestných bodů a 10 plusových bodů. A jak, že se zbavíte trestných bodů, ptáte se?“

S touto otázkou se na nás podíval a bylo vidět jak se usmívá. „Tím, že podstoupíte trest, samozřejmě. Trest vám můžeme zadat mi nebo vaše Paní samozřejmě. O jaký trest se bude jednat a zda vám plně nebo částečně smaže trestné body, rozhodne samozřejmě zadavatel trestu. Podobně je to s plusovými body. Na základě těch, můžete dostat nějakou odměnu. O co se bude jednat a kolik vás to bude stát bodů, samozřejmě rozhoduje Paní a nebo my.“

„Body si nezapomeňte počítat a pamatovat, kdykoliv se vás na ně můžeme zeptat. A nemyslete si, že nás budete moct oklamat. Body samozřejmě vidíme v naší aplikaci v mobilu, kterou vás můžeme i ovládat. Vy však máte povinnost si vaše body pamatovat! A málem bych zapomněl. Pokud budete tak hloupý a necháte si udělit 100 trestných bodů. Nastupujete trest okamžitě. To znamená, že se okamžitě odeberete do mučírny v podzemí. Kde budete čekat na výkon trestu. A počítejte s tím, že se vám to líbit nebude!“

Z jeho slov jsem dostala strach. Podívala jsem se na Bambi, ta na tom očividně nebyla jinak. „Musím se uklidnit, když budu plnit vše co mám, jistě se mi to nestane.“ Uklidňovala jsem se.

Poté co se manželé Broocksovi najedli, musely jsme sklidit ze stolu a mohly jsme se rychle najíst. Pak se nás ujala paní Broocksová. Ta nás celé dopoledne učila stolování. Před obědem už nás s Bambi hrozně bolely nohy z těch vysokých podpatků. Stále jsme si však nemohly odpočinout. Nechápu jak, ale Paní Broocksové se dokonce mezitím povedlo i připravit oběd.

Pak přišel náš čas. Jak jsme byly z dopoledního tréninku, začaly jsme prostírat. Vše nám šlo poměrně dobře od ruky. Přesně ve dvanáct bylo vše připravené a my jsme se odebraly do svých rohů. Pan Broocks dorazil přesně s posledním úderem dvanácté. Vše si pečlivě zkontrolovat. I nás. Evidentně na nás byla už únava znát. Protože se ušklíbl. „Snad nejste naše latexové otrokyně již unavené?“ Pronesl. „Asi budete potřebovat získat nějakou fyzičku a výdrž. Nebojte, já se o to již postarám.“ Pak si sedl k jídlu. „To prostření, není špatné, co říkáš?“ Jeho žena přikývla. „Šlo jim to pěkně od ruky.“ „To jsem rád, vypadá to, že by nakonec mohly jen k něčemu být.“

Pak začal jíst. „To je jako všechno?“ Pomyslela jsem si. Žádné plusové body? Za takovou snahu a námahu? Bylo mi skoro do breku. Na jednu stranu jsem byla ráda, že jsme to zvládly. Ale on nás snad i pochválil a stejně žádné body. Skoro jsem si ani nevšimla, že manželé již dojedly a Bambi se vydala sklidit ze stolu. Rychle jsem jí přispěchala na pomoc.

Po úklidu jsme se mohly i my najíst. Moc jsem toho ale nesnědly. Nevím jestli to bylo tím, co s námi provedly v nemocnici, jak nás změnily. Nebo tím na těsno utaženým korzetem, ale po pár soustech jsem si přišla k prasknutí.

Odpolende jsme se s Bambi rozdělily. To bylo vlastně poprvé po dlouhé době, kdy jsme nebyly spolu. Mě si odvedl pan Broocks, měla jsem uklízet v domě. Bambi si odvedla paní Broocksová na zahradu.

Pan Broocks mě vždy odvedl do místnosti, kterou jsem měla uklidit. To znamená utřít prach, vytřít a tak dále. Pak většinou odešel a za chvíli se vrátil, vše zkontroloval a vzal mne do další. Moc si se mnou nepovídal. V posledních několika místnostech byl celou dobu se mnou. Cítila jsem jeho pohled. Jak si mě prohlíží. Očividně se mu líbilo co viděl. Měla jsem poměrně hravou náladu. A tak jsem se schválně hodně předkláněla a vystrkovala na něj svojí prdelku. Bylo vidět, že to na něj zabírá.

V poslední místnosti se na jednou ocitl za mnou. Ale nesáhl na mě jak jsem čekala. Dělala jsem jako, že si ho nevšímám a dál uklízela prach na spodní polici knihovny. Vytáhl něco z kapsy. Mobil nejspíš. Za chvíli jsem cítila jak začínám být vzrušená. Víc než obvykle. Od té operace jsem byla vzrušená skoro neustále, ale tohle bylo jiné. Byl to nezkrotný chtíč. Moji mysl ovládlo jen to jedno. Potřebovala jsem uspokojit. Věděla jsem, že pokud nebudu mít brzy orgasmus, tak snad zešílím.

Přestala jsem uklízet a podívala se na pana B. Ten se na mě usmál, a zandal mobil do kapsy. „Evidentně to funguje co?“ Neodpověděla jsem. „Pokračuje pěkně v práci, přeci nechceš trestné body, ne?“

Zavrtěla jsem hlavou a pokusila se dál věnovat uklízení. Bylo to téměř nemožné. Potřebovala jsem sex. Uspokojení. Navíc jsem byla i v místnosti s někým kdo mi to uspokojení mohl dopřát a zároveň byl příčinou té touhy. A on chtěl abych nic z toho nedělala a pokračovala v úklidu? Ze všech sil jsem se nutila, abych byla poslušná. Stál těsně za mnou. Stačilo se otočit a byla bych přímo proti jeho rozkroku, pak už by stačilo jen málo. Ne, musím dál pokračovat, je to jen jeho hra. Chce určitě, abych skončila s trestnými body a on si mě pak mohl dole v mučírně vychutnat. To mu nesmím dopřát.

Pak jsem najednou ucítila jeho ruku na svém zadku. Najednou mnou projela taková vlna vzrušení, že jsem byla na okraji orgasmu. To není přeci možné, aby se mnou udělal jen dotek. To je tím hloupým mobilem. Přestala jsem uklízet, rozevřela nohy a zasténala slastí. Rukou přejel po celém mém zadečku, chvíli si hrál s análním kolíkem. Kvůli pásu cudnosti se však moc nehýbal. Byla jsem za to vděčná.

Pak jsem uslyšela rozepínání zipu. Otočila jsem se a viděla jak si pan B. rozepíná kalhoty. To pro mě bylo jasné znamení. Na nic jsem nečekala a otočila se k němu. Vytáhla mu penis z poklopce a začala ho sát. Nevím proč ale když jsem mu to dělala pusou, zčásti mě to uspokojovala. Nic takového jsem předtím necítila. Ano, dělala jsem to ráda, ale nikdy jsem necítila, že bych mohla dosáhnout orgasmu jen tím, že budu kouřit něčí penis. Teď jsem ten pocit měla. A tak jsem do toho dala vše.

Najednou mi dal ruce pryč, a chytl mne za hlavu a začal mne přirážet na svůj již pevný pyj. Zajížděl mi s ním až do krku. A mě se to líbilo. Pak jsem cítila jak se blíží konec. Připravila jsem se na nevyhnutelné. A polykala a polykala. Pak si pan Brooks sedl do křesla. Penis mu pořád stál. Chtěla jsem ho mít v sobě. Moje vzrušení nijak neopadlo. Ale byl tu problém. Ten prokletý pás cudnosti.

Na panu B. bylo vidět, že nad něčím přemýšlí. Pak vytáhl opět mobil a chvíli tam něco klikal. Cvak. Zámek od mého pásu cudnosti se odemkl. Rychle jsem ho sundala. Anální kolík mi však zůstal. Konečně jsem se mohla sama sebe dotknout i tam dole. A hlavně konečně mohl pan B. být ve mně. Neváhala jsem ani vteřinu a chtěla na něj nasednou. On mě však popadl a položil na vedlejší stůl a pak mě začal šukat. Nebyl jemný, naopak hned od začátku tvrdě přirážel.

Už od prvního okamžiku kdy do mne vnikl jsem cítila, že budu mít brzy orgasmus. Ale ani po pěti minutách jsem ho nedosáhla. Naopak jsem cítila jak se to napětí ve mně hromadí, ale ne a ne překročit tu hráz. Něco bylo špatně. Sténala jsem slastí a frustrací zároveň, přirážela. Dělala jsem všechno co jsem mohla, ale marně. Za několik minut jsem cítila, že pan B. se udělal podruhé. Tentokrát do mé latexové kundičky. Já jsem však stále nedosáhla orgasmu.

Teď přeci nemůže být konec. Vyklouzl ze mě. Snažila jsem se tedy alespoň uspokojit rukou. Hlavně abych dosáhla orgasmu. Ale napětí se jen stupňovalo.

„Nasaď si pás!“ Přikázal pan B. Nechtělo se mi. Věřila jsem, že kdyby ještě chvilku, tak bych už určitě orgasmu dosáhla. „Přestaň a nasaď si pás, nechceš přeci dostat další trestné body ne?“ „Ne, Pane.“ Odpověděla jsem a s nechutí si začala nasazovat pás. Pan B. Ještě zkontroloval anální kolík zda je na místě a pomocí mobilu mne zamkl. „Víš orgasmus si musíš nejdříve zasloužit. Myslím, že téhle věcičce začínám přicházet na chuť.“ A ukázal na mobil. V tu chvíli jsem nevěděla jestli nenávidím víc jeho, nebo ten mobil.

„Pojď jdeme najít moji ženu s tou tvojí zrůdičkou.“ Bambi měla být s paní Broocksovou na zahradě. Vyšli jsme tedy zadním vchodem na terasu. Už odtud bylo slyšet rytmické zvonění. Nejdříve jsem nevěděla co to je, pak mi došlo, že to bude zvoneček co máme připnutý k obojku. Pan Broocks zpozorněl a přidal do kroku. Netrvalo dlouho a spatřily jsme zdroj toho cinkání.

Byla to Bambi. Bambi která si užívala s paní Broocksovou. Do pana B. vletěl vztek. Odtrhl Bambi od paní Broocksové až Bambi spadla. „Táhni od ní. Co si myslíš, že děláš. Jasně jsem ti přeci řekl, že máš zakázano se mé ženy byť jen dotknout. A ty jí tady šukáš!“ „Ale…“ chtěla se bránit Bambi. „Nic nechci slyšet! 100 trestných bodů!“ Bambi oněmněla strachy. Pan B. se otočil na mne. „Odveď ji z mých očí. Strč ji do mučírny. Já tam za vámi přijdu až si promluvím s ženou.

Jako opařená jsem pomohla Bambi vstát. Na té bylo vidět, že jí je do breku. „Pojď“ Bambi se dívala po paní Broocksové, ale od té se jí pomoci nedostalo. Pomalu jsme se tak vydaly do mučírny…