Služba u Lady Raven – Kapitola 11

Kapitola 11

Tony

Cesta autem poměrně trvala. Netušili jsme kam jedeme, či proč. Času na přemýšlení jsme však moc neměli. Nejprve jsme mohli ulevit svým spoutaným rukám, popravdě mě již dost bolely. Aby jsme to však neměli tak jednoduché, museli jsme si je odemknout samy. Dostali jsme klíčky a zády k sobě jsme si museli pomoct. V malém prostoru auta a ještě za jízdy to nebylo tak snadné jak se zdá. I když jsme na latexové rukavice byli již navyklí, několikrát se nám povedlo klíčky upustit. A jejich hledání, také nebylo nejpříjemnější. Úkol se nám však nakonec podařilo splnit a my si tak mohli protáhnout naše rozbolavělé latexové ruce.

Pak jsme si měli nasadit zvláštní plynové masky. Byly poměrně robustní, zakrývaly celý obličej a měli zvenku neprůhledné černé sklo. Zevnitř však bylo průhledné. Potom co jsme si je nasadili nám Lady zkontrolovala jestli je máme správně upevněné a nezapomněla je zajistit zámkem.

„To vám poměrně sluší. Myslím, že tyto masky budeme využívat častěji.“ Začala Lady. „A musím vám ještě ukázat jednu věc co umí a proč jsem vám je pořídila.“ Chvíli se nic nedělo a pak se můj svět propadl do tmy. Nějak dokázala ovládat jak je vidět skrz to plexisklo. „Co říkáte na to kdyby jste se chvíli prospali, Drahouškové.“ řekla naše Paní s dávkou sarkasmu v hlase. „Na to je myslím celkem brzy, ale myslím že vám jízdu můžu trochu okořenit.“ Za chvíli se mi na plexiskle začalo přehrávat porno. Netrvalo dlouho a byl jsem plně vzrušený. Maggie se určitě dělo to samé. Něčí ruka, mě začala přitom hladit, chtěl jsem to ruce oplatit, ale ihned mi bylo naznačeno odtažením, že si mám hlazení vychutnávat a nemusím ho oplácet.

Paní však očividně nechtěla, aby jsme se udělali, protože hlazení netrvalo dlouho a já se tak plně mohl soustředit na to co jsem viděl na plexiskle své masky. Když se očividně blížil konec videa, cítil jsem jak mě Lady chytla za masku a začala mi s maskou něco dělat. Za chvíli jsem začal obtížně dýchat. Na chvíli jsem začal propadat panice, ale brzy se mi podařilo se uklidnit. Stále jsem se však musel soustředit na dýchání a strach tam stále byl. I tak jsem zjistil, že moje vzrušení neklesá, ba možná naopak stoupá. Co to se mnou sakra je?

Když se moje dýchání zklidnilo, poznal jsem, že to samé se děje i Maggie podle toho jak se začala vrtět na sedadle. Trvalo jí mnohem déle než mně, než se uklidnila. Najednou jsem si všiml, že ve vzduchu co vdechuji, ještě něco je, nebylo to téměř cítit, ale když si toho moje tělo všimlo, nešlo to ignorovat. Moc dlouho jsem nad tím, ale přemýšlet nemohl. Brzy na to jsem se začal cítit hrozně unaveně, chtělo se mi spát. Snažil jsem se neusnout. To však bylo nemožné a já se brzy propadl do prázdnoty.

Nevím jak dlouho trvalo než jsem se probudil. Nejdříve jsem jen slyšel zvuky jakoby z dálky, ty ale pomalu začaly zesilovat. Pokusil jsem se otevřít oči. Nešlo to moc lehce. Nakonec se mi to však povedlo. Přesto i tak mi trvalo nějakou dobu než se mi podařilo zaostřit. Byl jsem v nějaké místnosti, ležel na posteli. Cítil jsem jak mě celé tělo bolí. Chtěl jsem se pohnout, ale nešlo to. To mě trochu probralo. Zjistil jsem, že nohy a ruce mám připoutané k posteli, tak že jsem se nemohl ani pohnout. To samé jsem měl i s hlavou, nemohl jsem s ní ani otočit. „Co se děje? Haló je tu někdo?“ chtěl jsem zakřičet, přitom mi však hlas selhal a já to spíše jen zachraptěl. Měl jsem v puse hrozný sucho. Najednou se nade mnou objevila hlava mojí Lady. To mě uklidnilo. „Pššt, přeci nechceš probudit Maggie. Zkus si ještě odpočinout. Slibuji, že ti pak všechno vysvětlím.“ Zašeptala mi do ucha.
Zavřel jsem tedy oči a snažil se ještě usnout. To se mi povedlo celkem rychle.

Probudily mne hlasy. Lady si toho očividně všimla, protože to okomentovala slovy: „A i druhá Šípková Růženka se nám probudila.“ A pak pokračovala ještě než jsme stihli na ní vychrlit svoje otázky. „Nebojte, všechno vám řeknu, teď vás však odemknu a chci aby jste si stoupli před své postele, tady před zrcadlo.“ Na to bylo slyšet jen kliknutí, jak se pouta odemkla a my se mohli zvednout. Pomalu jsme si stoupli. Chtěl jsem se na Maggie podívat, ale zjistil jsem že mezi námi je neprůhledná plachta a já tak pouze viděl siluetu. Postavil jsem se tedy před postel, před kterou bylo velké zrcadlo. V něm jsem však neviděl sebe. Nebo přece, to jsem nemohl být já. I když postava přede mnou byla stejně vysoká. Ne, nemohl jsem tomu uvěřit. Musel jsem se podívat několikrát od shora dolů a obráceně. I když na nohou jsem toho moc nevypozoroval. Na mém těle nebyl jediný chloupek, takhle hladce jsem nikdy oholený nebyl, proto mi žádné chloupky nemohli vstát hrůzou nebo spíše vzrušením, když na mě padlo to, že ta postava v zrcadle jsem opravdu já.

Ta postava co se na mě dívá z pod latexové kukly a kolem krku má obojek. Ale to vypadalo, že mám make-up alespoň tedy kolem očí, které byly vidět. To obočí rozhodně nebylo moje, a už vůbec ne ty lesklé plné rty. Největší překvapení však čekalo na mojí hrudi. Protože jsem ihned věděl, že umělá prsa do catsuitu již potřebovat nebudu. Tyhle totiž byly snad ještě o trochu větší a byly moje. Cítil jsem je, když jsem se jich dotýkal, bradavky na mé doteky také nezapomněly reagovat. A když jsem se dotkl přímo jich, projela mnou vlna rozkoše. Když jsem se konečně vynadíval na svoje nová prsa, ihned mě napadla jiná myšlenka. Oči mi rychle sjely k rozkroku té postavy v zrcadle. A ruce rychle vystřelily do rozkroku. K mé úlevě se tam nic nezměnilo. Byl tam ve vší parádě, vzrušený tím představením v zrcadle. Možná se mi zdál trochu širší než býval, ale to jsem nemohl říct jistě. Ještě nějakou dobu jsem na sebe v zrcadle jen zíral a přejížděl si po svém novém těle. To že má moje figura více tvar přesýpacích hodin, jsem dával za vinu především těm prsům. Z mého prohlížení mě opět vytrhl hlas naší Paní.

„Jak vidíte, oba jste prošli nějakými změnami. Věřte mi však, že většina není na první pohled patrná. Vše jsem udělala proto, aby jste se stali hračkami mých snů. A teď jimi jste. Jako správným hračkám vám již nebude růst ochlupení. Tato procedura měla bohužel negativní vliv na vaše vlasy. To vám ovšem nemusí vadit, protože tu latexovou masku a obojek máte nasazený permanentně. Samozřejmě, pokud by byla nouze mohu vám ji sundat, ale to mohu pouze já. Své obličeje tedy bez masky již nikdy neuvidíte. Již totiž nejste Maggie a Tony, teď budete tím, čím budu chtít já a budete se jmenovat tak jak vám řeknu. Mohu nyní i snadno ovlivňovat vaše erotogenní zóny. A ač jsem byla v pokušení udělat z Tonyho ženu na 100% přeci jen si myslím, že by se mi po jeho nástroji stýskalo, především proto, jak jsme se na něm nadřeli. Ale myslím, že vám teď nebudu prozrazovat vše. Další věci si pro vás nechám jako překvapení. Myslím, že jste si svých těl užili dost.“

Na ta slova se roztáhla zástěna mezi námi. A já viděl mojí Maggie. Nebo spíše na druhou hračku naší Paní. Na mojí téměř identickou kopii. Měla stejnou latexovou masku, stejná prsa, dokonce i pas jsme měli stejný. Až teď jsem si uvědomil, že i moje ruce a nohy jsou více ženštější. Jediné místo kde jsme se lišili, bylo mezi nohama. Maggie z mého vzhledu byla očividně ještě překvapenější než já. A já jen mohl doufat, že se jí ještě líbím. Ale záleží mi vlastně ještě na tom? A je tohle čím jsem se chtěl stát? Opravdu jsem tohle chtěl?

Toto je konec 11. kapitoly. Snad se vám líbila. Dejte nám vědět. A přemýšlel jsem, že bych vás mohl nechat vybrat nová jména pro Tonyho a Maggie. Jak chcete, aby si je Lady pojmenovala? Dejte mi vědět, pokud se mi nějaký nápad zalíbí, určitě ho použiji 🙂