Služba u Lady Raven – kapitola 22

Lolla

Uplynulo již několik týdnů od doby co se Bambi vrátila ze svého výcviku od pana B. Vypadalo to, že je šťastná, že je konečně s Lady a možná i se mnou. Ale zdálo se mi jako by to již ani nebyla ona. Něco se muselo stát. Ten výcvik jí změnil. Bylo vidět, že je neustále napnutá a ve střehu. Nedokázala se pořádně uvolnit, dokonce se i budila ze spaní. Myslela jsem, že časem se to zlepší a možná, že se to i trochu zlepšilo. Ale posledních čtnáct dní bylo vše při stejném a žádné známky zlepšení jsem neviděla. Přemýšlela jsem zda si s ní o tom nemám promluvit, ale bála jsem se. Vlastně ani nevím čeho. Možná jen toho, že jsem se bála, že se mnou nebude chtít mluvit, že mě bude z toho všeho vinit. A tak jsem raději mlčela a předstírala, že je vše v pořádku. Dnes jsem však byla rozhodnutá si o tom promluvit, alespoň s naší Lady Raven.

Bylo před večeří a já svoje povinnosti měla splněné, Bambi měla své povinnosti na druhé straně domu a já se tak vydala za svojí Lady. Lady jsem měla ráda, ačkoliv jsem nikdy netoužila po ženě, s ní mi vše přišlo tak přirozené, bylo to zvláštní, ale milovala jsem ji, tak jako jsem milovala Tonyho. Někdy, třeba jako teď, jsem z toho byla stále zmatená…

Takto zamyšlená jsem došla k pracovně, tam trávila Lady poslední dobou dost času. Upravila jsem si svůj latexový kostýmek služky jak jen to šlo. Latexový catsuit, který jsem měla pod ním jsem za oblečení ani nepovažovala, byl již natolik mojí součástí, že nevím jak bych se bez něj cítila. Nervózně jsem si přešlápla na baletkách. Ač jsem ty boty ze začátku nenáviděla, nyní mi chůze příliš problémů v nich nedělala. Nadechla jsem se a zaklepala.

Chvíli se nic nedělo, už jsem myslela, že tam snad ani Lady není. Pak se ozvalo pouze. „Dále!“

Lolla pomalu vstoupila. Přeci jen si nebyla pořád jistá co na to vše řekne, vlastně ani nevěděla přesně co chce Lady říct. Jen věděla, že Bambi není ta Bambi.

„Ah Lollo, stalo se něco?“ zeptala se Lady s obavami v hlase. „Omlouvám se Lady.“ řekla Lolla se sklopenou hlavou. Přišla k Lady mlčky blíž a poklekla. Políbila Lady botu a pokračovala zatímco Lady celou dobu mlčela a čekala co Lolla chce.

„Lady, odpusť mi, že tě ruším, ale mám strach o Bambi.“ „Copak je s ní? Mě přijde v pořádku.“

A tak Lolla vypověděla Lady vše čeho si na Bambi všimla a naléhala aby si o tom Lady s Bambi promluvila. Lady o tom ale nechtěla ani slyšet, ne že by Lolle nevěřila, ale ostatně to, aby byla Bambi více poslušná byl přeci cíl celého tréninku. To, že je teď možní více napjatá ještě nic neznamená. Možná je to naopak dobře. Lady se pokusila Lollu uklidnit a pak ji poslala za svými povinnostmi.

Lolla se však necítila nijak zvlášť lépe. Jak to, že ji Lady nechce poslouchat. Vždyť ona Bambi zná, zná ji tak jako nikdo před ní. A tohle se jí nepodobalo. Vždyť Lolla už si ani nevzpomínala kdy viděla Bambi se od srdce zasmát.

Zamyšlená Lolla neušla příliš daleko od pracovny Lady Raven, když jí někdo ze zadu chytil pevně za krk. Chtěla vykřiknout, ale druhá ruka jí zacpala pusu. „Byla sis stěžovat Čubko? Snad nemáš strach o tu svojí přišeru, které Lady říká Bambi?“ Lolla mohla jen stěží dýchat. Natož aby pomyslela na jakoukoliv obranu, či útěk. Byla zkoprnělá strachem. Hlas okamžitě poznala. Byl to pan B. Ale nepoznávala ho. Jeho hlas. Byl tak hrubý. Nikdy ho neměla příliš ráda, ale o čem to mluví? A proč jí takhle drží? Proč jí chce nahnat strach? Tolik myšlenek se jí honilo hlavou, že si skoro ani nevšimla, že pan B. pokračuje.

„…poslouchá jen mě. Slyšíš! Bambi je teď jen v mý moci a ty s tím nemůžeš nic udělat. Zkus si ještě ztěžovat na Bambi, na mou ženu, mě nebo můj výcvik a metody a uvidíš, že ti tady u Lady zařídím peklo. Byl jsem na tebe tak laskavý jen pro to, že seš opravdu pěkná čubička.“ S těmi slovy zmizela jeho ruka z krku Lolly a začal jí přejíždět po jejích latexových prsou. Druhá jeho ruka však stále dovolovala jen minimu vzduchu proudit do jejích plic. Přitiskl se k ní ze zadu. Cítila jeho tvrdnoucí penis mezi jejími půlkama. Cítila, že její těla by bylo ochotné mít sex teď a tady. Ostatně již byla ve službě u Lady Raven dlouho a její tělo bylo trénované mít sex kdykoliv a kdekoliv. Tentokrát však za to své tělo nesnášelo. Udělalo se jí z toho špatně. Chtělo se jí zvracet. Začala se třást.

„Bojíš se? Nemusíš, pokud budeš hodná čubička i nadále. Pokud by si však chtěla i nadále zlobit, postarám to aby ses mi dostala do rukou a přísahám, že budeš Bambi ještě závidět.“ S těmi slovy dotyky ustaly a ruka z úst a nosu se stáhla. Lolla se však nedokázala otočit. Na tohle nebyla připravená. Nečekala to. Jen tak tam stála a třásla se. Dokud jí tak nenašla Bambi.

Bambi poznala, že se něco stalo už z dálky. Ihned k Lolle přispěchala. Snažila se z Lolly dostat co se stalo. Ta však nebyla schopná slova. Bambi tak Lollu raději odvedla do jejího pokoje. Tam se posadila vedle ní na postel a objala. Seděli tak nějak chvíli až se Lolla přestala třást. Beze slova. Mlčky. Byl už skoro čas na večeři když se Lolla konečně trochu uklidnila.

Z jejích rtů jí vyklouzla jen dvě slova. Byla to tichá slova. Slova která si Bambi po zbytek večera pořád přehrávala v hlavě. Nevěděla jestli jim má věřit, nebo jestli se jí jen nezdála. Ne byla si jistá, že Lolla řekla: „Musíme utéct!“

Další Kapitola