Služba u Lady Raven – Kapitola 12

Kapitola 12

Maggie

V nemocnici, nebo kde jsme to vlastně byli jsme strávili ještě několik týdnů. Na kovový obojek a masku jsme si rychle zvykli. Ostatně za tu dobu jsme na latex byli oba již zvyklí. Vlastně jsme si oba za tu dobu u naší paní na latex zvykli. Vlastně jsme si více museli zvykat na to, že jsme celou tu dobu byli oblečení jen v latexové masce s obojkem. Nic jiného. Vlastně ani přikrývky na posteli jsme neměli. Ale moc nám to nevadilo, protože v pokoji bylo dost teplo. Paní jsme skoro neviděli. Vlastně ani doktora. Pouze několik sestřiček nám nosilo jídlo a pití a kontrolovali nás.

Vlastně kdyby jsme měli trochu více času sami pro sebe, brali bychom to jako super odpočinek. Takovou dovolenou, aby jsme se k Lady mohli vrátit v plné síle. Ale času pro sebe jsme moc neměli. Pořád nás vozili na testy, a kdo ví co nám dávali za prášky, nebo co nám dávali do jídla. Často jsem si velkou část dne nepamatovala. Nevěděla jsem jestli jsem ho jen prospala, nebo byla omámená. Ale nikde žádné jizvy a nikdy nás nic nebolelo, takže jsme to ani jeden z nás moc neřešili.

Některé dny jsme však měli volnější, i tak jsme však byli zamčení v pokoji a tak jsme trávili čas tím, že jsme si s Tonym povídali. Měli jsme si toho celkem dost říct. Zprvu jsem si nebyla jistá jak reagovat na Tonyho nové tělo, ale postupem času se mi začalo líbit. Pořád to byl Tony, kterého jsem milovala. Svým způsobem mě přitahoval snad ještě víc. Ostatně Tony mi přišel, že se s tou změnou vypořádává o trochu hůře než já. Ujišťovala jsem ho, že mi to nevadí a že se mi pořád líbí a že se určitě líbí i Lady. Sice říkal, že to ví, ale bylo na něm vidět, že si tím není jistý.

Sexu jsme se oddávat nemohli, ten jsme měli zakázaný. Jednou jsme se o něj pokusili, ale pak jsme několik dní strávili připoutaní na lůžku. Snažili jsme se tedy na sex a erotiku myslet co nejméně. Naše nahá těla nám to však moc neusnadňovala. Nevím jak dlouho by jsme to ještě vydrželi, ale náš pobyt se již chýlil ke konci.

Opět si nepamatuji jak nebo kdy, ale usnula jsem. Nevím na jak dlouho, jen že jsem se probudila a cítila, že je něco jinak. Chtěla jsem se posadit, abych přišla na to co, ale nešlo to. Otevřela jsem oči a snažila se zaostřit. Viděla jsem jen rozmazaně. Nějaká postava v bílém se nade mnou skláněla, ale byla jsem celá zesláblá. Tělo mě nechtělo poslouchat. Nedokázala jsem ani zaostřit.

„Ještě ne, drahoušku. Tvoje tělo je zesláblé. Ještě si potřebuješ chvíli odpočinout.“ Řekla mi ta bílá postava laskavým hlasem. „Ale já nechci.“ chtěla jsem říct, ale nedokázala jsem to. Zase jsem usnula.

První co jsem po probuzení viděla byla Lady. Skláněla se nade mnou a usmívala se. „Už se nám probudil ospalec.“ A otočila se na postavu za ní. Byla celá v latexu. Tak upnutém, že byl vidět každičký detail. Ale neměla jsem čas si tu postavu v latexu prohlížet. Lady už mě nutila abych se postavila. „Tak pojď Lollo, musím tě představit tvé sestřičce.“ „Lollo?“ Chtěla jsem se zeptat, ale rozmyslela jsem si to. „Tak takhle jsem se teď měla jmenovat?“

Když jsem se zvedala uvědomila jsem si, že už nejsem nahá. Byla jsem také celá v latexu. Nebyla jsem z toho vyděšená, naopak konečně jsem se cítila ve své kůži. „Lolla“, pořád mi znělo hlavou. „Snad si na to zvyknu.“ Když jsem se měla postavit, všimla jsem si, že mám na nohou opět baletky. Připravila jsem se tedy na to, že pro mě bude velmi obtížné opět se na ně postavit. Vždyť jsem je na sobě neměla už celou věčnost. Ale kupodivu šlo všechno celkem hladce. Vlastně se mi zdálo, že stát v nich je pro mě úplně přirozené a nedělá mi to žádné potíže.

Když jsem se postavila, Lady jen ukázala na druhou postavu a řekla: „Lollo, přivítej se se svojí sestřičkou Bambi.“ Nevím jak, ale ihned mi došlo, že to je Tonyho nové jméno a že přede mnou stojí on. Vlastně v tom samém okamžiku mi proběhlo hlavou, že jsme určitě i stejně oblečení. Určitě, byla jsem si tím jistá. V tom latexu jsme od sebe museli být téměř nerozeznatelní, tedy až na to že Bambi měla černý latexový penis, který se teď ale mačkal v malé klícce..

Chvíli jsme na sebe jen tak koukali a nevěděli jsme jestli se můžeme nějak pohnout. Nebo co máme dělat. „Nechám vás chvilku, aby jste se mohli znova poznat a poznat i svá nová těla. Za chvíli se pro vás vrátím a vyrazíme domů, takže čekám, že tou dobou už budete připraveni.“ Řekla naše Paní a při odchodu jen dodala. „A opovažte se mít tady sex, vaše těla, totiž patří jen mě.“ S těmi slovy odešla.

Najednou jsme byli sami a měli dost času se pořádně prohlédnout. Něco si říct, ale nebyli jsme schopni slova. Jen jsme se prohlíželi. Tony stál na baletkách jako jsem měla já. Byl kompletně v latexu. Nemohla jsem nějakou dobu odtrhnout oči od jeho velkých prsou. Přes latex se rýsovaly bradavky. Ale to mě nezaujalo tak, jako to, že na jeho bradavkách byl kroužek. Měl propíchnuté bradavky. Najednou jsem si uvědomila, že mě bradavky taky bolí. Dřív než mi oči a ruce sklouzly k mým prsům, bylo mi jasné, že já mám teď také piercing bradavek. Když jsem se piercingu dotkla, projela mnou vlna vzrušení. Vrátila jsem se k prohlídce Tonyho. Nebo spíše Bambi. Hned pod prsy začínal korzet, který sahal až k bokům a vytvářel vosí pas. Takový u kterého bych si nemyslela, že by mohl muž kdy dosáhnout. Další překvapení na mě čekalo když jsem se podívala Bambi mezi nohy. Už jsem viděla penis v klícce u Paní, ale tentokrát nebyla klícka zajištěná jen zámkem ale evidentně i piercingem. Nejdříve se tak musel odšroubovat piercing na penisu než mohla být klícka úplně odstraněna. I přes klícku bylo vidět, že jeho penis je jinak celý v latexu.

Já na tom však nebyla jinak. I já byla v pásu cudnosti. Cítila jsem jak uvnitř něj jsou dvě velká dilda, která mě vyplňovala. Nebyly však nijak extrémně velké a nebránily mi tak v pohybu. Pichlavá bolest při každém pohybu mi dávala tušit, že i já mám intimní ozdobu.

Náš vzhled doplňovali kovová pouta na rukou a kotnících. Byly úplně stejné jako náš obojek. Bez zámků. Vypadaly jako by tak měly být zamčené už navždy.

Nevím jak dlouho jsme tam jen tak stáli a prohlíželi se, osahávali, zkoumali svá těla. Beze slov, ty nám jednoduše došly. Než jsme se stačili nějak více rozkoukat, přišla pro nás paní. Připnula nám k obojkům vodítka a vedla si nás ven k autu. Řidič nám přišel otevřít, nasedli jsme každý po jedné straně naší Paní. Když jsme usedli, nemusela Lady nic říkat, řidič evidentně měl své instrukce. Podívala se na nás a pak na nás začala mluvit. Při tom nás neustále hladila po nohou.

„Doufám, že se vám líbí vaše nová těla. A především vaše oblečky. Stálo mě to spoustu peněz, času a vlivu, abych z vás mohla udělat to čím jste teď. Máte spousty úprav, časem je určitě všechny zjistíte. Určitě jste si všimli, že teď se vám v těch botách, v kterých by si většina lidí za chvíli nejspíše zlomila nohu, chodí úplně přirozeně. Popravdě, vy už v podstatě nejste schopni chodit v jiných. Vaše chodidla budou mít vždy tendenci chodit v baletkách, nebo jen na hodně vysokých podpatcích. Vaše pokožka se v podstatě již nemůže potit a je úplně bez chloupků. Díky tomu v latexu nyní můžete setrvat mnohem déle. V tělech máte i několik čipů, díky kterým vás z části můžu ovládat. Můžu díky pár kliknutím na mobilu vás přivést do extáze, nebo vám způsobit bolest. Můžu vás dokonce i uspat. Ale přeci vám nebudu prozrazovat veškerou zábavu, že?“ Nečekala na odpověď a pokračovala dál. „Vaše obleky, také nejsou obyčejné catsuity. Díky vaší pokožce je nyní nebude téměř potřeba sundat. Půjde to, ale jen pokud to dovolím. Samozřejmě, že se váš oblek bude potřebovat nabíjet, někde tu energii přeci jen musí brát. Proto vás jednou za dva dny budu muset na noc dát do „doku“. Určitě se vám to všechno časem začne zamlouvat.“ Na chvíli se odmlčela. „Za chvíli by jsme tam měli být. Doufám, že se vám váš nový domov bude líbit.“

Nemohla jsem uvěřit svým uším. Nic takového přeci není možné. Do čeho jsme se to dostali? To jsou naše normální životy už nadobro pryč? A co se bude dít dál? Všechno to na mě najednou dopadlo a moje hlava to nechtěla vstřebat. Čím víc jsem nad tím přemýšlela, tím víc mi to začínalo být jasné. Stali jsme se jejími živými hračkami.

„Konec 12 kapitoly. Jak se líbila? Co myslíte, že Lollu a Bambi čeká dál? Doufám, že vás to stále baví. Doufám, že se mi pokračování podaří napsat dříve 🙂 „