Služba u Lady Raven – Kapitola 13

Předchozí Kapitola

Kapitola 13

Bambi (Tony)

Cesta do našeho nového domova plynula pomalu. Paní, potom co nám vše vysvětlila, se dívala na něco do tabletu. Ač bych to nikdy neřekl, trochu jsem si přál aby se dívala na aplikaci kterou nás mohla ovládat. Na druhou stranu jsem z toho všeho však měl strach. Vypadalo to však, že si něco čte. Na Maggie (nebo Lollu?) jsem se raději nedíval. Nevěděl jsem jestli se jí ta změna líbí. Vždyť to celé jsem vlastně zavinil já. Tohle by mě přeci ani ve snu nenapadlo. A tak jsem se znuděně díval z okna.

Krajina kolem ubíhala a slunce začala pomalu zapadat. Musel jsem nejspíš usnout, když mě Lady probudila. Maggie očividně také spala, protože tu Lady také probudila. Slunce ještě nezapadlo, když jsme projížděli železnou branou, která se za námi zavřela. Jeli jsme ještě asi pět minut po příjezdové cestě až jsme se dostali k ohromnému domu. Spíše zámku. Nedokázal jsem si v životě představit, že by někdo v tak obrovském domě mohl bydlet.

„Vítejte v mém domě. Od nynějška budete bydlet se mnou. Zasloužili jste si to a navíc vás chci mít poblíž. Nečekejte však že by vaše povinnosti tímto končily. Spíše naopak. Budete mi teď moct být kdykoliv k službám.“

Zastavili jsme před vchodem a čekali než nám řidič otevře. Vystoupili jsme a řidič s autem odjel. Šli jsme za Lady která nás vedla. Došli jsme až před dveře, kde již čekal pár, který paní přivítal. Vypadalo to, že jde o personál. To se hned vzápětí potvrdilo.

„Toto jsou pan a paní Broocksovi.“ Představila zvláštní pár Lady Raven. „Starají se o dům a zahradu a mají na starost celou domácnost. Sdílejí moje nadšení pro latex a mají moji bezmeznou důvěru. To znamená, že se k nim budete chovat tak jako by šlo o mne. Cokoliv vám, řeknou či přikážou je jako bych vám to nařídila já sama. A jakákoliv neposlušnost bude potrestána. Rozumíte?“

Chvíli musela počkat než přišlo naše přitakání. Patřit naší Lady byla jedna věc. Ale, že by se o nás dělila a my museli poslouchat ještě někoho dalšího, to se nám ani jednomu moc nezamlouvalo. Ale co jsme mohli dělat. Byly jsme daleko od civilizace, bez dokladů, bez věcí. Celý v latexu a na vysokých podpatcích. A ještě k tomu nás Lady dokázala ovládat přes tablet. Ne neměli jsme šanci a museli jsme se smířit se vším co si na nás přichystá.

Po našem přitakání se Lady otočila na Broocksovi. „Toto jsou Lolla a Bambi. Ode dneška budou bydlet s námi. Spoléhám na vás, že jim ukážete celý dům, a vysvětlíte jim jejich povinnosti.“ Pan Broocks jen přikývl a nechal Lady projít do domu.

Ta nám zmizela z dohledu a mi zůstali osamotě s Broocksovými. Pan Broocks si nás zvědavě prohlížel. Ten jeho pohled se mi moc nezamlouval. Jeho žena se ujala slova. „Myslím, že musíte být již celý vyčerpaní a hladoví. Pojďte dovnitř. Manžel vám určitě rád ukáže celý dům a vše vám vysvětlím, já zatím připravím vše k večeři. Dnes budete jíst jako hosté a pak si budete moci odpočinout, než zítra začnou vaše povinnosti.“ Paní Broocksová vypadala jako milá dáma. A nejen tím co říkala. Její červené vlasy měla v drdolu. Byla menšího vzrůstu. Kvůli našim botám co jsme s Lollou měli nám koukala přímo na prsa. Ani mě nepřekvapila, že byla také oblečená v latexu v oblečku služky. Nebyl to však nějak vulgární obleček, spíš bych řekl elegantní a zdravě sexy. Sukně sahala lehce nad kolena, a odhaloval tak, nožky celé v latexu. Díky latexu bylo vidět, že je velmi hubená, s mnohem menšími prsy než jsme měli já s Lollou. Možná byly i menší než měla původně Maggie.

Paní Broocksová nás oba pobjala a dala pusu na naší latexovou tvář. Když mě objímala, jasně jsem cítil jak mi zmáčkla zadek. Pak se otočila a zamířila dovnitř. Neodolal jsem a prohlížel si její malý zadeček a jak jím pohupovala. Pak jsem si všiml, že mě pozoruje pan Broocks. Očividně se mu můj pohled nelíbil. Pak na nás poprvé promluvil on.

„Než půjdeme dovnitř musíme si ujasnit pár věcí.“ řekl hrubým hlasem. Zdálo se mi, že nás nevidí zrovna rád, hlavně tedy mě. Pan Broocks byl stejně vysoký jako mi, možná dokonce ještě vyšší a to ikdyž jsme stáli na těch vysocích podpatcích. Měl hrozně široká ramena a velkou hruď. Měl jsem dojem, že kdyby roztáhl ruce, tak by nás mohl s Lollou oba obejmou najednout. Vlasy měl velmi na krátko. Vypadal jako nějaký kulurista. Vůbec jsem nechápal jak se on a jeho žena mohli dát dohromady a jak jim to vůbec mohlo fungovat. Byly úplné protiklady. Jediné co měli společné bylo, že i on měl na sobě latex. Vypadalo to jako klasický černý oblek až na ten lesk. „Nejprve, oslovovat nás můžete pouze jako pana a paní Broocksovi, můžete popřípadně použít pane a paní B. Jak jste slyšeli Lady Raven, musíte nás na slovo poslouchat. A můžeme si s vámi dělat co se nám jen zamane.“ Aby to demonstroval vytáhl mobil. „Oba totiž máme přístup k aplikaci k vaším catsuitům a vašim tělům.“ Chvíli přemýšlel jestli nám to má nějak dokázat, pak si to nejspíše rozmyslel a mobil zase schoval.

Pak přišel k Lolle a dal jí pusu…. Ne on jí začal líbat. Přede mnou, beze slova. A Lolla mu polibek opětovala. Ruce však poslušně držela za zády, protože nevěděla zda se ho smí dotknout. Pan B. ji rukama držel za zadek a tisknul ji na sebe. Musel jsem odvrátit zrak, i tak mnou, ale projela vlna žárlivosti. Jak to? Vždyť už jsem ji viděl se i milovat s jinými muži. Věděl jsem, že Lolla se mu musela podvolit i tak mě to najednou zasáhlo.

Když se jí dost nabažil, poslala ji dovnitř. Poplácal jí po zadečku a díval se za ní, dokud se za ní nezavřeli dveře. Pak přistoupil ke mě. Najednou jsem dostal strach. Co když mě bude chtít taky políbit? Třeba neví co jsem zač. Vždyť jsem ještě nikdy nelíbal muže. A co když se mi to bude líbit? Můj strach se však rychle rozplynul. Naklonil se ke mě a začal mi šeptat do ucha. „Vím co si zač, co máš mezi nohama a je jedno jak si říkáš…. Bambi… Pro mě si zrůda. Ale Lady tě tu chce, ale věř mi, že ty tu nebudeš chtít být.“ S těmi slovy se otočil, ale pak se rychle otočil zpátky a řekl. „A ruce pryč od mojí ženy.“

Pak zmizel do domu. Chvíli jsme stál jako opařený. Nevěděl jsem co dělat. Nakonec jsem se vydal dovnitř…


Následující Kapitola
ko-fi

4 Comments - Add Comment

Reply