Služba u Lady Raven – Kapitola 17

Kapitola 17

Lolla (Maggie)

Bylo mi strašně. Věděla jsem, že Bambi v tom byla určitě nevinně, ikdyž jsem nepochybovala o tom, že si to s paní B. užila. Stále jsem ji milovala. A teď jsem ji musela odvést do sklepení. Věděla jsem, že jí čeká tvrdý trest. Pan B. to rozhodně nenechá jen tak. Nedovolila jsem si tedy protestovat, když jsem dostala za úkol odvést Bambi do sklepení.

Vzala jsem ji za ruku a odtáhla ji. Hlavně pryč od pana B. Celou cestu se jen dívala do země. Nemluvily jsme. Až v samotném sklepení, no popravdě to vypadalo spíše jako vězení nebo mučírna, jsem našla odvahu a objala jsem jí. Chvíli to trvalo než moje objetí opětovala. Naše latexová těla se na sebe nalepila. „Neboj, to bude dobrý. Miluji tě.“ Zašeptala jsem jí do ucha. Jako odpověď mne políbila.

„Mám za úkol tě zavřít do klece. Tak pojď než přijde ten blbec.“ Trochu se na mne pousmála. Pak si poslušně vlezla do klece. Ta byla dělaná přesně na tělo jednoho člověka, který musel stát. Dovolovala jen minimální pohyb. Ten kdo byl uvnitř se nemohl ani otočit.

Jen co jsem Bambi zamkla přišel dovnitř pan B. Evidentně stále naštvaný. Pohlédl na mě. Rychle jsem sklopila zrak. „Lollo, běž pryč. Tady je tvoje práce u konce. Jdi za mojí ženou a pomoz jí. Když jsem odcházela a zavírala za sebou dveře ještě jsem se podívala na Bambi. Bylo vidět, že má strach z toho co přijde.

Šla jsem rychle za paní B. Nevěděla jsem jestli jsem na ní naštvaná, nebo ne. Nevěděla jsem pořádně ani co cítím. Když jsem dorazila, podívala se na mne a objala mne. „Promiň!“ Zašeptala.

Od té doby uplynulo několik dní a stále jsem Bambi neviděla. Nejspíše stále byla zavřená ve sklepení. Jednou jsem se pokusila poslouchat za dveřmi zda něco neuslyším, ale marně. Zkusila jsem tedy dveře pootevřít, ale bylo zamčeno. Raději jsem se rychle vrátila aby mne tam nenašel pan B.

Když se vrátila naše Lady Raven chtěla jsem si s ní ihned promluvit, ale neměla jsem příležitost, musela jsem nejprve splnit své úkoly. Po večeři si mne však sama zavolala do svého pokoje.

Hned jak jsem vešla viděla jsem paní sedět na posteli s latexovým povlečením. Sama měla latexové šaty, které měly velký rozparek, který začínal už od boku. Chtěla jsem zjistit kde je Bambi a vysvětlit jí co všechno se stalo. Chtěla jsem toho mé Paní tolik říct, ale ihned mě umlčela gestem. „Vím všechno, nemusíš nic říkat. Bambi bude v pořádku. Teď pojď chci si s tebou pohrát. Už se mi po tobě stýskalo.“ S těmi slovy roztáhla nohy a odhrnula rozparek. Tím odhalila, že pod šaty již nic jiného neskrývá. Její vždy krásně hladká mušlička se již trochu leskla. Já jsem však neměla vůbec chuť, i tak mi však nezbývalo nic jiného než přijít až k Paní a pokleknout.

Snad když Paní dobře uspokojím, třeba se pak nad Bambi slituje, nebo mi řekne něco víc. Dala jsem tedy Lady Raven hlavu do klína a začala svojí práci. Ale ať jsem se snažila sebevíc myšlenky my stále létali k Bambi. A očividně to na mém výkonu bylo znát, protože mne Lady zarazila. „Takhle by to nešlo. Věř mi, chápu, že máš starost o Bambi, ale už jsem ti řekla, že se nemáš čeho bát. Ale musí být potrestaná, to snad uznáš ne?“ „Ano, Paní.“ „Dobře, a teď už bylo dost mluvení!“ Vstala a došla ke skříni u jedné strany pokoje. Rychle z ní něco vyndala a blížila se ke mě. Viděla jsem, že v ruce drží roubík. Ne, ale klasický, tento byl ve tvaru penisu a to na obě strany.

Automaticky jsem otevřela pusu. Lady mi do ní dala menší z penisů. I tak mi však vyplnil pusu dost efektivně. Zručně mi Lady roubík upevnila řemínkem, aby se nemohl ani pohnout. Pak si opět lehla a větší umělý penis si namířila do rozkroku. Pomalu jsem penis zasunula do své Paní a pak začala přirážet. Lady sténala. Pak vzala mojí hlavu do svých rukou a začala s ní sama přirážet. Cítila jsem se jen jako její nástroj, její hračkou, kterou jsem teď očividně byla. Netrvalo to dlouho a Lady očividně byla uspokojená.

Pak mi pokynula abych si sedla k ní na postel. Chvíli se se mnou mazlila, roubík však stále byl na místě a já se bála ho sama od sebe sundat. Chvíli jsme jen tak ležely a navzájem se hladily. A ač jsem byla dost vzrušená, sama jsem na sebe nesáhla, jak mne naučila Lady při našem tréninku.

Asi jsem musela usnout, protože mne probudilo jak mne někdo laská v rozkroku. Zasténala jsem slastí a chtěla jsem se posadit. Ale zjistila jsem, že nemůžu. Lady očividně využila toho, že jsem byla mimo a spoutala mne k posteli tak, že jsem se nemohla ani pohnout. Roubík jsem stále měla v puse. Lady mi brzy svým jazýčkem přivodila orgasmus. Ten byl opravdu velký, protože už několik dní jsem žádný neměla a celou dobu se ve mne hromadilo vzrušení a chtíč. To teď všechno mohlo ven. Pak se obličej mé Lady objevil před mým. Kdybych mohla tak bych ho líbala celý den. Usmívala se. „Tak teď půjdeme spát, ale myslím, že si tě nechám takto připravenou, myslím, že si ještě ráno budu chtít pohrát.“ Pak světlo zhaslo a my se ocitly ve tmě. „Neboj brzy se s Bambi opět uvidíš, už brzy.“ Zašpitala mi do ucha. „A teď mám na tebe znova chuť.“

S těmi slovy nasedla na umělý penis který vystupoval z mého roubíku. Nemohla jsem se ani pohnout. Paní dělala vše za mne. Já se tak mohla kochat jak se mi před obličejem svíjí slastí a sama si užívala vibrace v rozkroku. Tentokrát to Lady trvalo déle než předtím. Nasedala tak moc, že jsem nemohla pořádně ani dýchat, chvíli mne napadlo, že by mne snad mohla i udusit. I přes to se mne stále více a více zmocňovalo vzrušení. Lady zrychlovala a pak najednou dosedla a svíjela se v orgasmu. Nečekala jsem to. Rychle mi začal docházet dech. Lady se však nezvedala. Zmocnila se mne panika. Vzrušení ale díky vibracím stále neustávalo. Spíše naopak. Cítila jsem jak čím jsem měla méně vzduchu tím se rychleji blížil orgasmus. A pak dorazil. Již jsem byla téměř bez vzduchu a to jen umocňovalo intenzitu orgasmu.

Nakonec se Lady nadzvedla a já tak mohla do svých plic nasát drahocenný vzduch, tím se jen umocnil můj orgasmus. Napínala jsem všechny svaly, ale pouta nepovolila. Když orgasmus odezněl lehla si Lady vedle mne a vypnula vibrátor. Pak mne chvíli hladila a líbala, nakonec mne objala a za chvíli jsme slyšela její spokojené oddychování. Spala. I mne se únavou zavírali oči. Moje poslední myšlenka však přeci jen zabloudila k Bambi. „Jak se jí asi daří?“