Služba u Lady Raven – kapitola 24

Lolla

Všechno se seběhlo tak rychle. Lolla ještě otupělá z toho co se stalo si vůbec neuvědomovala co se kolem děje. Její naději vystřídala beznaděj mrknutím oka. Křik. Vztek. Bolest…. a pak tma.

Probudila jí asi bolest. Bolest celého těla. Otevřela oči. Tedy alespoň se o to pokusila. Ne, určitě je otevřela. Jediné však co viděla byla tma. Dech se jí zrychlil. Ale kyslíku se nedostávalo, kolik by v tu chvíli potřebovala. Ani se nepokoušela křičet, nebo mluvit. Roubík v puse by jí stejně žádné slova vyslovit nedovolil. Pokusila se uklidnit. Nepodařilo se jí to ihned. Dalo jí to hodně práce. Pak se zkusila zaposlouchat, zda někoho neuslyší. Třeba je někdo vedle ní, stačí třeba jen když se bude trochu soustředit. Nic. Nepodařilo se jí zaslechnout jediný zvuk.

Pokusila se tedy alespoň vyhodnotit v jaké je situaci. Byla v předklonu. Ale postavit se nemohla ani pohnout vpřed, vzad a vlastně ani do strany. Hlavou však hýbat trochu mohla. V puse má nějaký druh roubíku, ale nevyplňoval jí celá ústa, vlastně nebyl ani nikterak velký. Věděla, že to ale nemusí být dobrá zpráva, nejspíše to znamenalo, že bude nasazen delší dobu. Přes hlavu měla nějakou masku. Ta byla těžší než masky, které většinou nosila a určitě měla i zvláštní tvar. Ruce měla spoutané před sebou ke zdi před ní. Mohla se tedy o ně opřít. Nohy měla rozkročené od sebe a nejspíše připoutené k zemi, protože s nimi nemohla pohnout. Boty byly určitě na vysokém podpatku. Ale po té době co sloužila u Lady Raven by řekla, že tohle byly jedny z těch pohodlnějších bot.

Chvíli jí trvalo než si uvědomila i přítomnost análního kolíku. Překvapená tím také nebyla. Byla na podobné zvyklá. Tenhle patřil určitě mezi ty větší, které nosila. Byla si jistá, že po delší době nošení to už tak příjemné již nebude. Jako poslední prozradil svojí přítomnost nějaký postroj, který měla na sobě. Cítila jeho sevření kolem těla. Jak stahoval korzet ještě víc. Jak velmi pevně svíral prsa, která teď visela volně k zemi. Tušila, že brzy si bude přát aby to sevření povolilo. Postroj však šel až k jejímu rozkroku, kde obepínal její mušličku velmi pevným objetím. Byla si jistá, že takto v tom předklonu musí postroj její mušličku zdůrazňovat a vyloženě zvát k polaskání.

Byla zabraná do zkoumání toho, jak je připoutaná, že si ani neuvědomila, že najednou někdo stojí někdo vedle ní. Nebo se jí to jen zdálo? Zpozorněla. Otáčela hlavou jako by někoho hledala. Věděla, že jí to moc nepomůže, když nic nemůže vidět. Pak se ozval hlas. Hlas, kterého se obávala. Hlas, který patřil panu B.

„Dovol, abych ti vysvětlil tvojí situaci. Jelikož si zradila důvěru Lady Raven, tím že si se snažila utéct. A dokonce k útěku ještě lákala Bambi. „Začal pomalu a rozvážně mluvit pan B. Užíval si každé slovo. Lolla měla vztek. Krev jí vřela. Nejraději by se na místě otočila a jednu mu vrazila do toho potutelného úsměvu, který nyní dozajista měl.“ Za svůj skutek si nezasloužíš pobývat v její přítomnosti, alespoň ne tak jako doposud. Já osobně bych tě na místě prodal. Třeba by si tě někdo koupil na jeho zvrhlé choutky. Ostatně i to tě ještě může potkat. Nicméně, je ale Lady tak laskavá a má tě tak moc ráda. Což popravdě nechápu. Rozhodla se, že se staneš pouhým zvířetem, kterým si ve skutečnosti. A dostane se ti i patřičné disciplíny. Pak se teprve uvidí co s tebou bude. Třeba zvířetem již zůstaneš. A třeba tě potká ještě něco horšího.“

Pak se pan B. na chvíli odmlčel. Beztak jen proto, aby jeho slova více zapůsobila. Což se mu, ale povedlo. Na Lollu to vše dolehlo. Chtělo se jí brečet. Chtělo se jí křičet. Ale nechtěla mu dopřát to potěšení.

„Než odejdu, ukážu ti čím teď si.“ Najednou Lolla viděla. Ale neviděla zeď před sebou. Byla z toho celá zmatená. Viděla místnost ze shora. I když místnost. Spíš větší chodbu s dveřmi do kójí. Všude byla sláma. Jedna kóje byla otevřená a u ní někdo stál. Byl to pan B. A v té kóji z tohoto úhlu viděla Lolla dvě doširoka roztažené nohy připoutené ke stěnám kóje. Nohy byly ve zvláštních botách. Boty neměla podpatek, končily však něčím jako kopytem. To „stvoření“ mělo i ohon, který jako by vyrůstal ze zadku. Pan B. dal ohon na stranu a ona viděla, jak to stvoření mělo díky popruhu doslova vystavenou jeskyňku, která zvala aby do ní kdokoliv kdo jde okolo něco dal.

A pan B. se toho rozhodl samozřejmě využít. Bez meškání do jeskyňky vložil svůj již tvrdý penis a ihned začal surově přirážet.

Lolla samozřejmě ihned věděla na co se kouká. Bylo to celé tak zvláštní pozorovat se mít sex ve třetí osobě. Cítít všechno co vidí tak zdálky. Zdálo se to jako ve snu, a přitom to bylo tak skutečné. Ani nevěděla, co má cítit. Pocity se v ní bouřily.

Najednou se kamera přepnula a ona viděla pohled z kóje. Latexová koňská hlava a pohupující se nalitá prsa do rytmu sexu. V zadu za sebou viděla pana B. jak si užívá své vítězství.

Další pohled byl ještě z kamery, který byla umístěna na stropu kóje. Pohledy se mezi sebou měnily. Lolla se cítila čím dál blíže orgasmu. Nenáviděla se. Nenáviděla pana B. Ale rozhodně nechtěla, aby přestal. Chtěla, aby jí šukal ještě tvrději, a hlavně aby jí chytl za ta prsa. Nyní když byly tak nalitá, potřebovala, aby je někdo polaskal. Popruhy se zařezávaly jak do prsou, tak do klína. Cítila sebemenší pohyb pana B. Přišlo jí, že ho má většího než kdy dříve. Vše bylo tak intenzivní. A pak přišel orgasmus. Stvoření na kameře se zmítalo v poutech ve vlnách orgasmu a to jí přivodilo téměř ihned druhý orgasmus. Pan B. přestal přirážet až o chvíli později.

Pak se Lolla opět ocitla v naprosté tmě.

„Koukám, že si svojí novou pozici užíváš. To je dobře. Odpoledne začne tvůj výcvik.“ Pak jen Lolla slyšela vzdalující se kroky.

Lolla věděla, že je v podstatě bezmocná a se svojí situací momentálně nic neudělá. Rozhodla se raději šetřit zbývající síly. Kdo ví, co jí čeká. A tak své myšlenku upřela na poslední chvíle co si pamatovala. Na její plán. Na útěk. A na Bambi zradu.